KAREL IV.

Není snad českého čtenáře, jenž by někdy nebyl si povšiml našich příjmení a nebyl jim věnoval, byť i jen na krátko, svou pozornost. I mě vábila vždy svou rozmanitostí, jakož i pernou druhdy příchutí vtipu, kterou na mnoze v sobě chovají. Pročež umínil jsem sobě učiniti je předmětem zvláštního studia. Za dlouhých zimních večerů probíral jsem se seznamy předplatitelů rozličných publikací a výkazy přispěvatelů rozličných spolků českých, jednotlivá příjmení z nich vypisoval na zvláštní lístky, tyto dle druhů seřaďoval a sbírku tak pořízenou po pět let doplňoval příjmeními porůznu v novinách se naskytujícími, jak je vlny života na veřejnost vynášejí.

Probral jsem jmenovitě: Seznam zakladatelů Matice České; seznam předplatitelů býv. časopisu Živy (za redakce Purkyně a Krejčího); seznam předplatitelů „Libuše“ z r. 1885 a 1886; seznam členův Umělecké Besedy; výkaz přispěvatelů Ústřední Matice České v matičném Věstníku; výkaz členů Ženského výrobního spolku; schematismus samosprávy z r. 1884 a kalendář asekurační na r. 1886; seznam členů jednoty svatovítské z roku 1885 a 1888 ; výkaz pojištěnců, kteří obdrželi náhrady, u „Slavie“ za r. 1885 a u „České vzájemné pojišťovny“ za 1. 1875, 1885 a 1886; výkaz členův okr. pojišťovny Novopacké; seznamy jmen dítek školních na obálkách „Malého čtenáře“ a „Besídky“ dětské; seznamy žáků v programech gymnasií pražských, opavského českého a uhersko-hradišťského; rejstřík jmen osobních v úředním „Popisu ob. školství v království Českém“ z r. 1889.

To vše uvádím jen proto, aby se vědělo, že materiál takto sebraný je přesný, že obsahuje toliko skutečná, opravdová, nynější příjmení, byť podivnost některého nebo starobylý ráz podezření vzbuzovaly.

Materiál takto sebraný a roztříděný podávám tuto veřejnosti. Není ovšem úplný a poněvadž snášen byl po různu, z výkazů nahodilých, nikoli soustavných, úplným ani býti nemůže. Ale přes to zjevuje již velikou rozmanitost tvarů, svědčí o ohromné síle jmenotvorné našeho jazyka a ukazuje bohatství jeho se stránky nové. Vždy jest příspěvkem ku poznání jazyka a ducha českého.

Sáhl jsem tu na pole jazykové, u nás, pokud mně známo, málo posud ohledávané. *1) A přece jsou příjmení též částí živého jazyka; v nich jako v živém organismu zračí se dobře duch lidu; a zasluhují zkoumání jak se stránky obsahu, tak i se stránky formy. V obojím směru sbírka tato vynáší na jevo leccos cenného, rozmnožujíc zásobu slovní jazyka i přispívajíc v nejednom kuse ku poznání jeho zákonů hlásko- i tvaroslovných.

Podjal jsem se to práce ovšem páravé, někdo řekne i malicherné; ale není-li malicherná práce přírodopisce, snášejícího odevšad materiál živočišný, rostlinný, nerostný, roztřiďujícího jej a rovnajícího k dalšímu zkoumání, jest práce slovníkáře a jazykozpytce neméně cenna a najde-li tento nové jméno, nový tvar, jest to pro vědu takovým ziskem, jako když botanikovi na př. se podaří nalezti nový druh rostliny,

Sám Fr. Palacký práce takové se neštítil a ze starých listin sebral a pořídil sbírku osobních jmen českých starých a vydal ve svém Radhošti; snůška ta snadno může býti ještě doplněna jmeny osobními, čerpanými ze jmen místních *2); k tomuto tedy skladu osobních jmen z minulosti přistupuje nyní přítomný soupis rodových jmen českých doby nynější.