O bílých groších s letopočtem 1617
Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.
Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?
Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Světové investiční mince (6) Panda
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se přeneseme až na dálný východ.
Stále větší popularitu ve světě investic získává investiční mince s vyobrazením pandy velké, kterou razí Čínská státní mincovna. V uncovém provedení (31,1 g) má dnes nominální hodnotu 500 jüanů, dříve to bylo 100 jüanů. Na rozdíl od většiny jiných investičních mincí je Panda zajímavá i pro sběratele, mincovna totiž každoročně mění její rubovou stranu, takže variací neustále přibývá. Žádanější jsou především exempláře starších ročníků.
Jako výchozí surovina pro ražbu je užito čtyřiadvacetikarátové zlato, mince tedy neobsahuje žádné další příměsi, které by měnily její fyzikální vlastnosti. V čistotě 999/1000 se Panda poprvé objevila v roce 1982.
Mince je na trhu k dostání v pěti velikostech: kromě jedné unce to jsou polovina, čtvrtina, desetina a dvacetina trojské unce. V nabídce prodejců bývají tyto mince k dispozici i jako kompletní sada zabalená v reprezentativní etui.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
