O medaile Barack Obama je mimořádný zájem.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze se setkala s mimořádným ohlasem a zájmem české veřejnosti.
Praha -
Krátce po zveřejnění informací o její ražbě v médiích byl rozebrán náklad stříbrné i zlaté medaile vydané ve váze 1 troyské unce. Poptávka několikanásobně přesáhla stanovený náklad 500 ks.
Mezi zájemci o medaili převažovali kupci kteří se rozhodli vložit své úspory do ryzího zlata v podobě investičních medailí vůbec poprvé. Na většinu sběratelů kteří si tuto medaili neobjednali včas se tak vůbec nedostalo.
V reakci na tento nebývalý zájem se připravuje vydání druhé zlaté medaile Baracka Obamy poloviční velikosti ( 1/2 troyské unce ).
Nová zlatá medaile bude mít hmotnost jedné poloviny troyské unce, t.j. přibližně 15.56 gramu. Bude ražena opět z nejčistšího zlata ryzosti 999.9/1000. Tzn. že z 1000 dílů medaile je 999.9 z čistého zlata. Průměr medaile bude 28 mm. I náklad této medaile bude přísně omezen na 2000 ks. Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 16.000 Kč.
Medaile budou raženy v provedení špičkové kvality, tzv. proof kdy je mincovní plocha medailí opakovaně leštěna až k dosažení zrcadlového lesku a reliéf medaile je matován.
Zájemci o její koupi se dočkají prvních dodávek začátkem května 2009.
Výtvarné provedení medaile bude stejné. Na licní straně medaile bude portrét Baracka Obamy. Rub medaile bude ztvárňovat panorama Pražského hradu a Bílého domu, které jsou sídly prezidentů České Republiky a Spojených států amerických.
Medaile jsou označeny značkou českého puncovního úřadu a vydává se k nim certifikát.
Zájem o tuto medaili se předpokládá nejen od investorů kteří neuspěli s poptávkou na první, větší medaili. Vzhledem k nižší ceně bude medaile dostupná ještě širšímu okruhu sběratelů. Zájemci si ji mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :
220 let od korunovace Medaile posledního římského císaře
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení
Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie).
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie). Nadále sílila stavovská opozice a navíc ve Francii propukla revoluce, jejíž ohlas překročil i hranice habsburské monarchie.
Nelehký úkol pokusit se o konsolidaci v zemi připadl na Leopolda II. Po nástupu na uvolněný císařský trůn pokračoval v linii, kterou započal již na sklonku vlády Josefa II. Na rozdíl od svého staršího bratra postupoval uvážlivěji a opatrněji a dbal na to, aby jeho kroky nevyvolávaly zbytečné konflikty; omezil především budování mohutného centralizovaného státního aparátu. Zrušil některé neoblíbené a kontroverzní reformy svého předchůdce, ale v platnosti ponechal ty zásadní: robotní patent, toleranční patent, školský zákon a zákon o zrušení osobního nevolnictví. Postupně ustupoval bouřícím se stavům v Uhrách i v Belgii a formálně vrátil stará práva stavům v rakouských zemích, včetně zemí Koruny české. Proto se i podrobil všem starobylým korunovačním a holdovacím obřadům v zemích habsburského soustátí. Např. v Uhrách při korunovaci potvrdil stará privilegia uherských stavů a dalšími výsadami ještě více posílil výjimečné postavení Uher v rámci habsburské monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
