Úvod do grošového období (6) České mincovnictví grošové doby (2)
V období husitské revoluce ustává ražba pražských grošů. Přestože z kutnohorské mincovny vychází ještě několik let po smrti krále Václava IV., děje se tak de facto ilegálně z původních razidel se jménem a titulem zesnulého krále.
Zrno (obsah drahého kovu) jak grošů, tak i drobných peněz se čtyřrázem, které se nyní stávají prakticky jedinou domácí mincí, se záhy povážlivě snižuje tou měrou, že kronikáři brzy mluví o groších a penězích „z půhé mědi ražených“. V letech 1420 a 1421, kdy monopolní královskou mincovnu v Kutné Hoře ovládala strana katolická, razili husité svoji drobnou minci také v Praze.
Pro ražbu drobné mince i pražských grošů v počátcích revoluce použili husité zkonfiskovaného stříbrného majetku včetně církevních kalichů. Nedostatek kvalitního kovu a soustavná potřeba peněz si vynutila vydání prvních kreditních platidel (mince bez vnitřní hodnoty) – tzv. flútků. Kronikář o tom zaznamenal: „… A potom, když se jim stříbra nedostávalo, dělali peníze z půhé mědi... a těm říkali flútky.“
Špatná jakost husitských grošů se stala příčinou vybíjení speciálních značek – tzv. kontramarek na kvalitní groše. Tyto kontramarky začala přidávat na pražské groše jihoněmecká města jako označení pro bernou minci při městských trzích. Záhy se k nim připojila i další města zejména bavorsko-švábského a westfálského mincovního okruhu. Dnes známe na 240 kontramarek, jež nesly většinou podobu stylizovaného městského znaku a byly do plochy grošů vybíjeny jako drobné punce. Nezřídka lze najít i groš s několika – 2, 3 i více vybitými kontramarkami, jak jej označilo postupně za bernou minci několik měst. Za zvláštnost můžeme v tomto směru označit kontramarky moravských měst Jihlavy (ježek – Jihlava = německy Iglau = v doslovném překladu Ježkov) a Brna (orlice – městský znak).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě.
V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Jablonec nad Nisou - Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě. Půlkilogramový kotouč vzácného kovu s motivem pražského Chrámu svatého Víta měří v průměru 85 milimetrů. „Technická kvalita medailí v této fázi dosahuje tak pětadevadesáti procent. Ještě před expedicí je čekají konečné úpravy,“ poznamenal vedoucí technické přípravy výroby jablonecké mincovny Josef Pazour, když ihned po ražbě kontroloval jeden z prvních exemplářů.
Předlohu zpracoval Vladimír Oppl
O návrh se postaral akademický sochař a medailér Vladimír Oppl, který má na svém kontě už celou řadu zrealizovaných návrhů medailí a mincí. Je mezi nimi například i česká dvacetikoruna a dnes už neplatný padesátihaléř. Prestižní časopis World Coin News mimochodem v roce 1999 uznal jeho minci Nové město pražské za Nejkrásnější zlatou pamětní minci na světě. „Jsem velmi rád, že jsem se mohl podílet na vzniku této unikátní medaile. Myslím, že právě Chrám svatého Víta, jako jedna z největších českých památek, si tuto poctu zaslouží,“ svěřil se autor.
Připomínka kardinála Schwarzenberga
Medaile zobrazuje Chrám svatého Víta z jedné strany, z druhé pak klečícího Bedřicha kardinála Schwarzenberga, katolického kněze, který se významně přičinil o dostavbu katedrály. Reliéf doplňuje číslovka 995 udávající ryzost kovu v tisícinách. Emise této výjimečné medaile dosáhne počtu čtyř set kusů. Cena jednoho činí téměř šest set tisíc korun. Už nyní je možné si tuto investiční a sběratelskou lahůdku, která je první z plánované série Významné stavby, rezervovat například na stránkách Zlatemince.cz
Popisek
Autor návrhu platinové medaile, akademický sochař Vladimír Oppl,
si prohlíží první vyraženou medaili.
