Zpěvák vlastní rukou Václav Neckář dokončil medaili
Příští rok tomu bude půl století, kdy Václav Neckář natočil svůj první velký hit.
Nejen tato událost, ale i vydání nového alba Mezi svými, bylo pádným důvodem k emisi pamětní medaile s jeho portrétem. Její návrh vytvořil známý český muzikant a výtvarník Jaromír Švejdík. Finální sádrovou předlohu nové ražby osobně dotvořil sám Václav Neckář. Emitentem novinky je Pražská mincovna, která navíc vyrobí také limitovanou sérii medailí v neobvyklém černém provedení.
Václav Neckář dorazil do prodejní galerie Pražské mincovny v Obecním domě v doprovodu svého bratra Jana. Tam na něj už čekali nejen zástupci Supraphonu a Pražské mincovny, ale i rytec a medailér Miroslav Schovanec. Ten legendu české populární hudby nejprve krátce zaškolil a potom už se zpěvák chopil nástroje a soustředěně do sádrového modelu budoucí medaile vyryl část fragmentu.
Po Karlu Gottovi a Heleně Vondráčkové bude Václav Neckář teprve třetím novodobým českým zpěvákem, který se může pochlubit pamětní medailí se svým jménem. A podoba této numismatické novinky bude pro mnohé jistě překvapením. „Ražbu jsme chtěli pojmout netradičně, tak, aby se do zpracování návrhu přímo zapojil Václav Neckář. Zároveň nám nešlo o jeho realistickou podobu,“ prozradil výkonný ředitel Pražské mincovny Jan Hrubý.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.
Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.
Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
