90 LET SE STÁTNÍ TISKÁRNOU CENIN
1. část
V roce 2018 slaví Státní tiskárna cenin, státní podnik, bývalá Tiskárna bankovek Národní banky Československé, 90. výročí svého založení, či přesněji řečeno zahájení tisku bankovek ve vlastní budově. U příležitosti tohoto výročí uspořádala STC jedinečnou výstavu 90 let se Státní tiskárnou cenin. Záštitu poskytly výstavě Kancelář prezidenta republiky, ministerstvo financí a ministerstva vnitra České republiky a Česká národní banka.
Vernisáž se uskutečnila 5. dubna 2018 za účasti bývalého prezidenta Václava Klause, státního tajemníka ministerstva f inancí Jana Sixty, náměstka ministra vnitra Petra Mlsny, guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a několika dalších členů bankovní rady ČNB, bý valého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a dalších významných hostů. Na zahajovací tiskové konferenci před vernisáží promluvili také generální ředitel STC Tomáš Hebelka a ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.
Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).
Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská
zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest
zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
