Aukce #09374 - 13/12/2022 | 200 Kč Otto Wichterle

AUKCE #09374 - 200 Kč Otto Wichterle

POLOŽKA
200 Kč Otto Wichterle

AUKCE

Číslo aukce:	# 09374
Zahájení aukce:	13.12.2022
Aukce končí:	21.12.2022
Vyvolávací cena:	15,53 €
Dosažená cena:	39,89 € (Doping)
Cílová cena (kup teď):	79,62 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	39,93 €
Příhozů:	12

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: MgA. Josef Oplištil
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 925/1000 Ag 75/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limitní náklad: 50.000 ks
limit provedení proof: 14 200 ks
limit provedení b.k.: 6 700 ks
emise: 23.10.2013

STAV

Chybí certifikát, provedení proof.

PŘÍHOZY V AUKCI #09374

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Doping	21.12.2022	39,89 €
Nick24237	21.12.2022	39,85 €
DKzlatoSam	21.12.2022	39,77 €
DKzlatoSam	21.12.2022	31,81 €
DKzlatoSam	21.12.2022	25,88 €
DKzlatoSam	21.12.2022	23,85 €
Doping	20.12.2022	19,90 €
DKzlatoSam	21.12.2022	19,86 €
3113042021142828	20.12.2022	19,43 €
N7848758	20.12.2022	15,96 €
Nick71566	20.12.2022	15,72 €
4510032022153908	15.12.2022	15,57 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9678	29.10.2023	20,30 €	27,91 €
9597	18.06.2023	19,90 €	19,98 €
9374	21.12.2022	15,53 €	39,89 €
8836	03.12.2019	7,96 €	17,24 €
8696	27.10.2019	7,96 €	16,76 €

Hvězda stříbrného plátna Pražská mincovna zahájila ražbu Kalendária

Jak to vypadalo v dílnách Pražské mincovny při ražbě prvního titulu ze sady Kalendárium 2012, a co všechno příprava této události obnáší, ukáže následující reportáž.

Vzniku pamětní medaile předchází poměrně složitý proces. Není proto divu, že v den první ražby nového titulu panuje na pracovištích Pražské mincovny téměř slavnostní nálada, okořeněná samozřejmě douškem napětí. O to větším, když se jedná o medaili věnovanou slavné české herečce Nataše Gollové. Tento titul totiž zahájí historicky první ročníkovou kolekci Pražské mincovny, která nese příznačný název Kalendárium 2012.
„Samotná ražba je vyvrcholením týdnů poměrně náročných příprav a pro nás, kteří jsme se na nich podíleli také odměnou,“ svěřil se mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík, ještě před tím, než vydal povel ke spuštění lisu.

Sádrový model

Ale nepředbíhejme. Celá anabáze totiž začíná u medailéra, v tomto případě u sochaře Josefa Oplištila, který podle zadání mincovny vytvořil sádrovou předlohu budoucí medaile. Jak autor přiznává, zachycení toho správného výrazu Nataši Gollové nebylo snadné a konečné podobě návrhu předcházelo studium dobových fotografií i sledování filmů s touto hvězdou české kinematografie. „Vždy znovu bylo zajímavé sledovat, jaké změny ve výrazu tváře lze dosáhnout jen změnou líčení, případně účesu,“ poznamenal Josef Oplištil a přiznal, že než vznikla konečná verze, vytvořil řadu kresebných skic. „Teprve z nich vykrystalizovalo několik variant, z nichž byl vybrán finální návrh pro sádrový model,“ dodal.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012

Konvenční měna 260 let od zavedení

Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.