Mistr Jan Hus
10 000 Kč 2015
Nejznámější český reformátor, kazatel, teolog a rektor pražské univerzity, mistr Jan Hus, zasvětil svůj život snaze o reformu katolické církve. Jeho kritika tehdejších církevních praktik se však setkala s nevolí a 6. července 1415 byl jako kacíř upálen v Kostnici.
Česká národní banka v yhlásila v lednu 2014 soutěž na mimořádnou 10 000 Kč minci k 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Soutěže se zúčastnilo 31 výtvarníků, kteří předložili celkem 65 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 11. března 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Přítomni byli také dva odborní poradci, ThDr. Jiří Vaníček z Církve československé husitské a prof. PhDr. Marie Bláhová, CSc. z Filosofické fakulty University Karlovy. „Mistr Jan Hus je bezpochyby jednou z našich nejvýznamnějších historických postav. Jeho mučednická smrt reformní snahy v Čechách nejenom že nezastavila, ale dokonce přispěla k jejich zesílení. Vysoká nominální hodnota mince jen podtrhuje mimořádnost této události nejen pro historii naší země,“ uvedl guvernér Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.
Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.
Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
