Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
VOJENSKÉ PŘETISKY BANKOVEK NDR
Raritní nouzová platidla
V reakci na mezinárodní situaci na konci sedmdesátých let se na jaře roku 1980 v Německé demokratické republice zahájila diskuze týkající se plánu na vytvoření nouzových platidel.
Pod záštitou Rady národní obrany NDR se počítalo s tím, že by nevyužité bankovky z již neplatné emise v ýchodoněmeck ých marek nově posloužily jako vojenské poukázky, které by v případě vypuknutí válečného konf liktu sloužily jako platidla s nuceným oběhem. Podobně jako v jiných zemích se úvahy o rezer vní měně váží už k přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tedy doby v yhrocených vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Už na počátku 70. let došlo k rozhodnutí, aby vojenské útvary byly v případě potřeby v ybaveny vojenskými poukázkami určené jednak pro v ýplatu vojáků a současně i pro úhradu armádních v ýdajů na okupovaném území. Po zklidnění mezinárodní situace se ovšem později tato otázka odsunula na pozdější dobu. Opětovně však přišla na přetřes na konci sedmdesátých let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
