Aukce #02629 - 30/4/2013 | 1954 - B.K. - 25 Kčs

AUKCE #02629 - 1954 - B.K. - 25 Kčs - 10 výročí SNP

POLOŽKA
1954 - B.K. - 25 Kčs - 10 výročí SNP

AUKCE

Číslo aukce:	# 02629
Zahájení aukce:	30.04.2013
Aukce končí:	13.05.2013
Vyvolávací cena:	8,76 €
Dosažená cena:	11,15 € (mince6)
Cílová cena (kup teď):	13,93 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	11,19 €
Příhozů:	7

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 25 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel, Rudolf Pribiš

průměr mince 34 mm
hmotnost 16 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1954 provedení b.k.

PŘÍHOZY V AUKCI #02629

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
mince6	13.05.2013	11,15 €
JerrySam	12.05.2013	11,11 €
mince6	10.05.2013	10,55 €
mince6	10.05.2013	10,55 €
JerrySam	12.05.2013	10,15 €
JerrySam	12.05.2013	10,07 €
JerrySam	02.05.2013	9,95 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9119	30.03.2021	12,74 €	16,00 €
6597	18.12.2016	27,87 €	27,91 €
4686	02.03.2015	5,97 €	6,01 €
4608	16.02.2015	7,17 €	7,21 €
3613	09.12.2013	5,97 €	7,96 €
3392	14.10.2013	7,56 €	7,60 €
3266	16.09.2013	7,56 €	7,60 €
2698	27.05.2013	7,17 €	7,21 €
2629	13.05.2013	8,76 €	11,15 €
2519	29.04.2013	8,76 €	8,84 €
2479	15.04.2013	7,96 €	8,04 €
2125	04.02.2013	11,94 €	12,06 €
2056	21.01.2013	7,96 €	13,93 €

MINCE OSTROVA MAN Mincovnictví závislých území Britské koruny (1)

Ostrov Man, samosprávné britské korunní závislé území ležící v Irském moři mezi Británií a Irskem, je dnes v numismatickém světě známý díky četným pamětním ražbám.

Méně známý je fakt, že první mince na ostrově byly vyraženy norskými vikingy počátkem 11. století. Po staletích chaosu, kdy bylo oběživo Manu tvořeno soukromými ražbami a dokonce i koženými penězi, došlo roku 1709 k odlití první vládní ražby. Po prodeji ostrova Británii si Mann sice dokázal podržet samostatnost, ale ztratil vlastní oběživo, které znovu získal až díky decimalizaci roku 1971 a které se stalo jedním z významných příjmů ostrova.

Pod nadvládou vikingů, Skotska a Anglie
Po nájezdech vikingů koncem 8. století a následném osídlení ostrova norskými kolonisty se Království Manu stalo nedílnou součástí vikingského světa. Kontrola nad strategicky důležitým ostrovem střídavě přecházela mezi dvěma hlavními silami v regionu: Hiberno-norskými králi Dublinu a early z Orknejí. Králové Mannu měli počátkem 11. století silné vazby na dublinské vikingy, kteří razili své mince od roku 997. Prvními ražbami Mannu se proto staly penny z mincovny operující na ostrově mezi lety 1025-1065, ražené s pomocí importovaných razidel pro hibernonorský penny 2. typu z Dublinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012