Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
České mince jak je neznáte!
Tradice vydávání mincí z ryzího zlata a stříbra sahá v Čechách daleko do historie.
Praha - První zlaté mince razil již Jan Lucemburský. V minulém století po vzniku Československa byla ražba zlatých mincí v Čechách obnovena a pokračuje se v ní dodnes.
České mince navíc patří k nejkrásnějším na světě. Svědčí o tom řada ocenění a mezinárodní uznání, které české mince ve světě získaly. Nejkrásnější zlatá mince na světě byla česká desetitisícikoruna. Oceněná je i česká padesátikoruna s motivem Prahy. Další světové prvenství české mince drží bimetalová mince s hologramem.
Každoročně vydává Česká národní banka několik nových mincí, která připomínají rozličná významná výročí. Během desítek let tak vznikla unikátní kolekce mincí, pestrá svými motivy, tématy a výtvarným zpracováním a cenná díky své jedinečnosti. Díky malému nákladu, který je u každé vydávané mince přísně omezený, jsou české mince ozdobou všech sbírek.
Mince České republiky se staly taky oblíbeným investičním instrumentem.
Zájemci kteří by si chtěli tyto české mince prohlédnout ale nemají mnoho možností. Jejich majitelé se jimi nechlubí a v expozici České národní banky jsou vystaveny jenom některé z nich. Možná i to je důvod proč je tak vysoká návštěvnost internetových stránek na adrese Zlatemince.cz. Jejich návštěvníci zde totiž mohou najít nejen seznam a popis všech dosud vydaných českých mincí. Obdivují především profesionálně zhotovené fotografie českých mincí ve všech jejich detailech. Díky počítačovému zvětšení mincovní plochy objevují i zkušení sběratelé v plastice zvětšeného reliéfu nové a nové podrobnosti, které jim dosud žádná lupa neukázala.
Tým fotografů a specialistů firmy Zlaté Mince Numismatika, která tyto stránky vytváří nepřetržitě od roku 2003 tak shromáždil na jednom místě nepřeberné množství poutavých fotografií a zajímavých materiálů.
Stránky Zlatemince.cz jsou v tomto směru stejně jedinečné jako mince, kterým se věnují. Více než 2000 stránek plných informací a zajímavostí představuje unikátní příležitost seznámit se "zblízka" s díly předních českých výtvarníků kteří návrhy na naše české mince připravují.