Euro
+ 420 545 222 800
Zlatovna Investiční zlato Mince

Pragensia

SUVENÝR Z PRAHY

Medaile ze zlata nebo stříbra je ideální suvenýr z Prahy. Je to hodnotný dárek pro obchodní partnery, významné návštěvy a delegace. Věnujte ji na zpáteční cestu přátelům, bude jim Prahu připomínat. Hodí se i vám na cestu do zahraničí. Je lehká a dobře se s ní cestuje.

PRAGENSIA

Pragensia, případně pragenzia jsou materiály pojednávající o Praze, její historii a současnosti, nebo se jí jinak týkající. Za pragensia se označují také obrazy, fotografie, pohledy, plakety, medaile. Dukáty s pražskými motivy jsou oblíbeným dárkem.

PRAHA

Matka měst.

Pragensia zpracovávají historici, historikové umění, památkáři, architekti a další podobné profese, v minulosti se dokumentaci pragencií věnovali také specializovaní malíři, kreslíři či fotografové, souhrnně je lze označit termínem pragensisté. Také to jsou instituce, např. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Praha nebo organizace jako Klub Za starou Prahu. Specializované oddělení se studovnou Pragensií nabízí ústřední budova Městské knihovny v Praze.

Praha

Mapa Prahy.

Karlův most je nejstarším pražským mostem a světově proslulou architektonickou památkou. Jeho základní kámen položil v roce 1357 sám král Karel IV. Původně nazývaný Pražský, či Kamenný začal být nazýván jako Karlův až kolem roku 1870. Nejstarší, nejkrásnější, magický. To jsou přívlastky, které se pojí s pražským Karlovým mostem. Postaven byl na místě románského Juditina mostu, jenž byl pojmenován podle manželky krále Vladislava II. Původní most strhla v roce 1342 rozvodněná Vltava. Některé jeho části jsou patrné dodnes, například románský reliéf v interiéru menší malostranské mostecké věže. Základní kámen nového kamenného mostu položil Karel IV. dne 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Datum i přesný čas (konjunkce Slunce se Saturnem) vypočítal dvorní astrolog. Zajímavostí je, že čísla zapsaná za sebou a přenesená do grafické podoby, se zobrazí jako pyramida s devítkou na vrcholu. Zbudování mostu se ujala huť stavitele Petra Parléře, který se jeho dokončení, stejně jako král, nedočkal. Stavba byla totiž zcela završena až v roce 1402.

Katedrála sv. Víta. Chrlič, gargouille je ozdobný plastický čnějící přepad vody, umístěný typicky pod střechami a na opěrném systému gotických katedrál, aby voda nestékala po stěnách, vyskytuje se též v kašnách, kaskádách ap. Největší chrliče dosahují délky až 2 metry. Voda z chrličů padá až několik metrů od zdi katedrály. Na naší pražské katedrále jich napočítáme 132. První tu vznikly už ve 14. století. Voda do nich se dostává přes opěrné oblouky kanálky, které jsou skryté pod kamennými stříškami. Chrliče tak zřejmě měly ochránit katedrály před útoky pekelných mocností. Často znázorňovaly neřesti či temné síly, které se neměly do svatostánku dostat - však podle křesťanské tradice musí démoni uprchnout, spatří-li svůj vlastní obraz. Chrliče obyvkle představují šklebící se a řvoucí monstra, diví mužové, draci, všelijací kříženci, démoni a jiná havěť. Dělí se na bestiář, v němž lze rozeznat lva, pelikána, fénixe, orla, pštrosa atd., kteří symbolizují Krista, Pannu Marii, sv. Jana Evangelistu nebo církev. Dále na baziliška a oheň chrlící chiméry, draky, salamandry a gryfy. Nakonec na tzv. maskarony, stylizované hlavy mající hluboce vpadlé nebo vytřeštěné oči, šklebící se ústa, visící pysky, rozpláclé nosy a plandající tváře.

Prašná brána je jedna z nejvýznamnějších pražských památek a symbol Prahy. Pozdně gotická stavba se nachází v těsné blízkosti Obecního domu u náměstí Republiky. Výstavba Prašné brány započala v roce 1475, když základní kámen položil král Vladislav Jagellonský. Náročný úkol měl původně realizovat mistr Václav ze Žlutic, o tři roky později ale řízení stavby převzal český stavitel Matěj Rejsek z Prostějova. Bráně se tehdy říkalo Nová, protože vyrostla na místě starší brány, která byla součástí staroměstského opevnění. Svému dnešnímu názvu vděčí brána skutečnosti, že zhruba od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu. Současný vzhled však Prašná brána získala až v letech 1878 – 86, protože stavba zůstala po staletí nedokončena. O financování dostavby totiž přestal být zájem poté, kdy se král Vladislav v roce 1483 přestěhoval na Pražský hrad. Do té doby jeho dvůr sídlil právě v blízkosti brány. Už tak zanedbaný objekt utrpěl další poškození v roce 1757, kdy Prahu obléhala pruská vojska. Přestavbu brány dostal na starosti český architekt a restaurátor Josef Mocker (1835-1899), který ji mimo jiné opatřil gotickými rohovými věžičkami, výklenky, a také nechal odstranit velké věžní hodiny. Pětašedesát metrů vysokou památku od roku 2013 spravuje Muzeum hlavního města Prahy.

Staroměstský orloj jsou astronomické hodiny na věži pražské Staroměstské radnice. Sestrojeny byly za vlády Václava IV. Orloj je součástí městského historického centra, která je zapsána na seznamu památek UNESCO. Staroměstský orloj, který patří mezi největší turistické atrakce Prahy, byl sestrojen v roce 1410. Na jeho realizaci se podílela celá řada odborníků tehdejší doby. Samotný stroj vytvořil hodinář Mikuláš z Kadaně, pravděpodobně podle návrhu Jana Šindela, jenž se později stal profesorem matematiky a astronomie na Karlově univerzitě. Střed orloje tvoří astronomický ciferník, nad nímž se ve dvou oknech každou hodinu objevují postavy dvanácti apoštolů. Kromě různých časů (staročeský, středoevropský, babylonský a hvězdný) zařízení informuje například také o fázi měsíce a poloze slunce na pozadí zodiaku. Pohon celého mechanismu zajišťuje hodinový stroj. Od svého vzniku prošel orloj mnoha úpravami a opravami. Kalendářní deska, kterou vytvořil Josef Mánes, byla usazena při opravách v letech 1865 – 1866. (Originál byl v roce 1946 nahrazen kopií a uložen do Muzea hlavního města Prahy). Na samém konci druhé světové války, za Pražského povstání, byl orloj značně poničen. Radnice nechala vypracovat posudek u hodinářské firmy, která doporučila likvidaci mechanismu a nahrazení novým. Jen díky obětavosti jednoho z pracovníků firmy, který zařízení z vlastní vůle zrekonstruoval, zůstala památka zachována i následujícím generacím. Staroměstský orloj patří k nejzachovalejším středověkým orlojům na světě.

Přinášíme vám výběr z aktuálního zpravodajství České tiskové kanceláře a dalších světových agentur.
Klíčové zprávy, důležitá sdělení, očekávané události. Buďte informovaní. Sledujte náš výběr zpráv. Neunikla vám nějaká?

ČNB za první čtvrtletí nakoupila pět tun zlata, má ho 35,6 tuny


Praha 9. dubna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) v prvním čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. V rezervách ho ke konci března měla 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Od konce loňského března se objem zlata v rezervách více než zdvojnásobil. Ke konci loňského roku měla ČNB v rezervách 986.000 troyských uncí (30,67 tuny) zlata. Jeho hodnota byla dvě miliardy dolarů (47,5 miliardy korun). Do konce prvního čtvrtletí objem zlata narostl na 1,144 milionu troyských uncí, jeho hodnota dosáhla 2,5 miliardy dolarů (58,4 miliardy korun). Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 11,97 tuny. Na konci loňského prvního čtvrtletí dosáhl objem zlata v rezervách 434.000 troyských uncí (13,5 tuny), za poslední rok se tak jeho množství více než zdvojnásobilo. Od poloviny loňského roku nakupuje ČNB čtvrtletně zhruba pět tun zlata. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Zlato by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Většina zlata, které ČNB nakupuje, se fyzicky nenachází v jejích budovách. Člen bankovní rady Jan Kubíček v minulosti upozornil, že nakoupené zlato je zpravidla uloženo v zahraničních bankách. Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.3.2023 0,434 13,499 856,11 19,99 30.6.2023 0,629 19,564 1193,19 27,86 30.9.2023 0,806 25,069 1539,74 35,95 31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 47,49 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 58,37 Zdroj: ČNB str rdo

Státní exportní pojišťovna EGAP loni zdvojnásobila zisk na 1,8 miliardy korun


Praha 9. dubna (ČTK) - Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) v loňském roce zvýšila zisk na rekordních 1,8 miliardy korun. Meziročně jde o více než dvojnásobek. K zisku přispěly zlepšené výsledky při vymáhání pohledávek z pojistných případů a snížení nákladů. Klesá i objem pohledávek státní společnosti v Rusku a Bělorusku. Webu Seznam Zprávy to řekl předseda představenstva EGAP David Havlíček. Už dříve společnost oznámila, že loni vzrostl také objem pojištěného či zaručeného exportu ze 41 miliard Kč na 69 miliard Kč. "Je to skvělá zpráva nejen pro zisk samotný, ale zejména pro český export. Zisk bude moci krýt další obchodní případy, které budeme moci podpořit,“ řekl Havlíček. Podle něj se v hospodaření státního podniku podepsalo i to, že se českému exportu v poslední době daří. Jedním z hlavních zdrojů zvýšeného zisku je podle Havlíčka úspěšné vymáhání pohledávek z pojistných událostí. Pojišťovně se přitom podle něj daří vymáhat i pohledávky z Ruska, které měly v minulosti velký podíl. "Během dvou let od vypuknutí války na Ukrajině podařilo snížit naši expozici v Rusku o tři čtvrtiny z 12 miliard korun na současné tři až čtyři miliardy," podotkl šéf EGAP. Ten si dále pochvaloval obchodní portfolio firmy. "Nemusíme na naše obchodní případy vytvářet tolik rezerv. Máme nejnižší pravděpodobnost selhání našeho portfolia v celé historii pojišťovny, a to pod jedním procentem," popsal Havlíček. Zisk posílilo rovněž omezování nákladů, které podle Havlíčka klesly o pět procent. O využití zisku bude rozhodovat jako hlavní akcionář stát, který zastupuje ministerstvo financí. EGAP podle Havlíčka navrhne uložení výdělku do pojistných fondů, ze kterých by podnik mohl krýt další obchodní případy. Státní exportní pojišťovna v poslední době posiluje také podporu vývozu tuzemských firem na Ukrajinu. V této souvislosti spustila Fond Ukrajina, jehož aktuální objem je 340 milionů korun. V současné době má EGAP smlouvy na zhruba 100 milionů korun. V případě vyčerpání fondu existuje podle Havlíčka příslib ze strany státu o jeho možném navýšení. Českým firmám loni státní podnik pojistil vývoz v hodnotě 68,9 miliardy korun, což bylo meziročně o 27,7 miliardy korun více. Byl to také druhý nejlepší výsledek od vzniku EGAP v roce 1992. Za nárůstem pojištěného vývozu podle pojišťovny stála chuť firem investovat a vysoká míra rizika ve světě. EGAP pojišťuje zejména bankovní úvěry se splatností delší než dva roky na financování vývozu velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic, a to především do zemí s vyšším rizikem nezaplacení na straně kupujících. Vznikla v roce 1992, spadá pod ministerstvo financí. Od roku 1992 EGAP pojistila vývoz do 130 zemí za více než bilion korun. Vláda na konci roku 2019 schválila, že se EGAP stane jediným akcionářem České exportní banky. sip rdo
DALŠÍ ZPRÁVY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.
Zlatovna.cz - Velkoobchod s investičním zlatem. Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné investiční mince. Stříbrné investiční slitky. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny. Mince ČNB a NBS. Ekonomické a finanční zpravodajství České tiskové kanceláře. Zprávy ze světa komoditních burz, drahých kovů, sběratelství a numismatiky. ©2011-2024 Zlatovna a.s.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...