Zlato a stříbro na území Československa
V Čechách se ložiska zlata nacházejí na šestině území. Zlato se
zde těžilo od pradávna. Odhady celkové těžby v průběhu historie se
pohybují od 60 t do 1000 t. První zlatý boom se patrně odehrál v
době bronzové (1800-700 př.n.l.). První zlatý předmět z českého
zlata, starý asi 3700 let, pochází z archeologického výzkumu na
Hradišti u Vršovic na Písecku.
Druhý zlatý boom během osídlení Kelty ve 2.-1. století př.n.l.,
kteří z něj vyráběli šperky, snad i součásti brnění, ale především
razili mince, nacházené dnes při archeologických výzkumech ve
střední Evropě. Třetí zlatý boom ve středověku 12.-14. stol. n.l.
Jan Lucemburský od. r. 1325 razil zlaté mince nazývané florény,
které měly funkci mezinárodního platidla. Karel IV. koupil
Braniborsko za půl milionu zlatých mincí, které patrně pocházely z
českého zlata. Rovněž koruna českých králů (1,5 kg zlatého plechu o
síle 1 mm), kterou nechal vyrobit, je ze stejného zdroje.
V moderní historii se těžba kromě náhodných nálezů pohybovala na
hranicích rentability. V r. 1968 zastavena těžba v posledním
regulérním dole u Jílového. Od té doby probíhají pouze průzkumné
práce.
|
Kremnica
Kremnická mincovna razí mince nepřetržitě
již 680 let.
Historie tohoto podniku se začala odvíjet 17. listopadu 1328, kdy
uherský král Karel Robert z Anjou vydal listinu zakládající mincovnu a
povýšil osídlení na bohatých nalezištích zlata na svobodné královské
město Kremnica.
Více informací zde
Kroměříž
Mincovnictví olomouckých biskupů zaujímá v kontextu historie platidel na
území našeho státu ojedinělé místo. Je dokladem výlučného postavení
olomouckého biskupství v rámci Moravy a celého Českého království. Svým
rozsahem se po jedno a půl století (pomineme-li období středověku)
znatelně podílelo na celkovém množství oběživa na Moravě. Je rovněž
projevem a reprezentantem ve své době typického ekonomického
osamostatnění církevní šlechty, využívající mincovního privilegia,
uděleného panovníkem, k potvrzení své suverenity.
Více informací zde
|
Kutná Hora
České Muzeum stříbra
spravuje více než 170 000 sbírkových předmětů. Obrovský a ve své
specializaci významný je především fond numismatický (zahrnuje mince,
medaile, státovky, bankovky atd.). Dosahuje cca 19 000 kusů. Výtvarný
fond o 9 000 kusech sbírek zahrnuje obrazy, kresby, grafiky i plastiky.
Rudy, minerály, horniny a sbírky paleontologické jsou uloženy v počtu
téměř 7 000 ks ve sbírkách geologických..
Více informací zde
Nový Knín
První zmínka o mincovně v Kníně se datuje k roku 1464. Zde se
vytěžené zlato slévalo v pruty a ty se předávaly do mincoven v Praze a
Kutné Hoře. V roce 1561 byl Knín sídlem perkmistrovského úřadu. Původní
stavba v místě dnešní mincovny byla postavena v renesančním slohu,
později ale vyhořela. Více informací zde
Praha
-
Numismatické oddělení Národního muzea
- Expozice ČNB - Lidé a peníze
|