České chmelové známky II Katalog účelových známek
Marek Cajthaml vás pravidelně bere na výlety do světa účelových známek. Těžko bychom pro tyto účely hledali někoho povolanějšího. Je totiž zároveň autorem katalogu chmelových známek, pro nějž nyní připravil i rozšíření.
Deset let po vydání katalogu České chmelové známky, Chomutov 2001, vychází jeho dodatek. Díky řadě pracovníků muzeí, pořadatelů numismatických aukcí, sběratelů a badatelů se autorovi podařilo za uplynulé desetiletí nashromáždit a zdokumentovat více než pět set v roce 2001 neznámých chmelových známek.
Na rozdíl od většiny známek uveřejněných v prvním díle, většinou dochovaných v řadě exemplářů, převážná část ražeb v dodatku jsou známky vzácné, často unikáty známé pouze v jediném kuse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Jak se dělá mincovna (14) Tvorba ceny oběžných mincí
Musím se ve svých vzpomínkách opět vrátit o mnoho let zpátky, do doby, když jsem v roce 1971 skládal státní zkoušku z ekonomiky na VŠE v Praze.
Byla to doba pokračující politické normalizace a pro studenty z našeho kruhu obzvlášť složitá. První dva ročníky s námi na přednášky a na cvičení chodil velmi talentovaný student, náš kamarád, jménem Jan Palach. Více se k tomu nechci rozepisovat. Pamětníkům to stačí a nové generace se už více dočtou v učebnicích dějepisu.
V době příprav na státnice nám vedoucí katedry docent Choma s vážnou tváří radil, abychom zapomněli, co jsme se učili v 1. a 2. ročníku o Šikově ekonomické reformě a jak máme být opatrní, abychom neřekli něco, co se nemusí líbit přísedícím v komisi. Byli jsme z toho zmatení. Když už jsme ztratili ideály pražského jara, nechtěli jsme ztratit šanci ukončit 5 let studia. S napětím jsem proto šel na státnici a přál jsem si nějakou ekonomicky neutrální otázku, kde bych mohl uplatnit své znalosti a zároveň nemusel papouškovat myšlenky normalizátorů. Měl jsem štěstí. Vylosoval jsem si teorii cen. Tu jsem měl velmi dobře zažitou z prvního ročníku, když jsem v politické ekonomii kapitalismu skládal zkoušku na stejné téma. Cenová problematika se od té doby stala mojí oblíbenou disciplínou, která mě nikdy neopustila.
Vedoucím řídícím pracovníkem mincovny jsem se stal v době, kdy už jsem měl více než 20 let podnikové praxe. Dávno jsem pochopil, že cena výrobku je základem ekonomického úspěchu v podnikání. Zjednodušeně řečeno „co nejlépe nakoupit a co nejlépe prodat“. Neplatilo pro mě to hokynářské „co nejlaciněji nakoupit a co nejdráž prodat“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
