Aukce #00010 - 9/10/2010 | Položení základního kamene Karlova mostu

AUKCE #00010 - Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof

POLOŽKA
Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof

AUKCE

Číslo aukce:	# 00010
Zahájení aukce:	09.10.2010
Aukce končí:	19.10.2010
Vyvolávací cena:	910,53 €
Dosažená cena:	1247,03 € (zc1)
Cílová cena (kup teď):	1583,53 €
Minimální příhoz :	9,90 €
Minimální nabídka :	1256,93 €
Příhozů:	7

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Zlatá pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: Lubomír Lietava/Tomáš Lamač
Ražba: Česká mincovna a.s./Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g, síla: 2 mm
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 650 ks číslovaných
limit provedení b.k.: 6500 ks emise: 1. červen 2007/20.11.2012

PŘÍHOZY V AUKCI #00010

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
zc1	19.10.2010	1247,03 €
zerda66	19.10.2010	1118,37 €
zc1	19.10.2010	1108,47 €
tom	19.10.2010	1049,09 €
zerda66	19.10.2010	1039,19 €
zc1	17.10.2010	1029,30 €
li123	13.10.2010	920,63 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8911	31.05.2020	1821,06 €	1821,10 €
3723	17.02.2014	1524,15 €	1524,19 €
1556	28.06.2012	1405,38 €	1451,62 €
1390	17.05.2012	1385,59 €	1425,42 €
1203	16.04.2012	1524,15 €	1524,19 €
1163	02.04.2012	1524,15 €	1542,00 €
97	14.11.2010	910,53 €	1128,27 €
10	19.10.2010	910,53 €	1247,03 €

Operace Bernhard

Padělky britských liber

Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.

S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen

Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)

Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.

Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.

Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.