VÝCHODONĚMECKÁ MARKA
Historický přehled
Po pádu nacistického režimu se vztahy mezi někdejšími spojenci začaly notně zhoršovat. Rozdílné ekonomické, vojenské, a především geopolitické zájmy vedli ve svém důsledku až k rozdělení země na východní a západní část.
V červnu 1945 došlo k ustanovení Sovětské vojenské správy (Sowjetische Militäradministration in Deutschland – SMAD), která převzala civilní moc na obsazeném území. Na postupimské konferenci se zástupci Velké Británie, Francie, Spojených států a Sovětského svazu dohodly na demilitarizaci a rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Následující měsíc byly na základě nařízení SMAD ustanoveny orgány německé ústřední správ y, v kter ých získali dominantní vliv komunisté. Rozdí lné geopolitické zájmy někdejších spojenců vedli k stále větší eskalaci vzájemných vztahů, které se zrcadlili i v rozdí lném přístupu k obsazenému území. Zatímco Sovětský svaz se z východní zóny snažil v y tvořit loutkov ý stát, Spojené státy, Velká Británie a Francie usilovali o demokratizaci Německa.
Měnová reforma
Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. čer vna 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na v ýchod, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Pamětní medaile České republiky Z prezentace nové medaile
Náš přední medailér Otakar Dušek, proslulý experimentálním přístupem k oboru, předváděl 28. října v Národním muzeu svou novou medaili.
Pro ty, kdo se této příjemné akce nemohli zúčastnit, se nám podařilo alespoň ukrást projev autora. Tady je:
„Je tomu zhruba šest týdnů, kdy jsem se vrátil z Holandska, kde jsem měl v ýstavu a kde jsem převzal Van der Veenovu cenu v Teylerově muzeu. Při této pří ležitosti jsem byl pozván na několik neformálních večeří s holandskými numismatiky, umělci a novináři. V průběhu těchto večeří se vždy stočila řeč na Českou republiku. Když o tom tak zpětně přemýšlím, hovořilo se prakticky v ýlučně o třech tématech. Byla to jednak vzpomínka na Václava Havla – státníka, kterého si Holanďané velice váží. Dále pak bylo probíráno skandální zacházení s f inančními prostředky Evropské unie v České republice. Přiznám se, že tohle se neposlouchalo zrovna příjemně. Poslední téma bylo spíše na odlehčení. Někteří Holanďané totiž viděli ten, dnes již legendární souboj prezidenta Václava Klause s chilským perem,
kdy pero nedostalo prakticky žádnou šanci a záhy prohrálo a zbyla po něm v Chile jen prázdná krabička.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
