100 EMALANGENI
Svazijsko (eSwatini) 2010–2017
Svazijsko (častěji však Swaziland) je stát v oblasti jižní Afriky, v sousedství Mosambiku a Jihoafrické republiky. Jde o jednu z posledních diarchieí světa, jejíž král se jmenuje Mswati III.
Emitentem platidel je na území Svazijska Central Bank of Swaziland (svazijsky Umntsholi Wemaswati). Banka emitovala v roce 2017 (100 a 200 emalangeni) a 2018 (200 emalangeni; specimen) nové hybridní bankovky o nominálních hodnotách 100 a 200 emalangeni (singulár lilangeni). Tato měnová jednotka, jak je zřejmé, je zákonem stanovená pro území Svazijska. ISO kód (ISO 4217) měny je SZL. Jednou setinou lilangeni je cent (1/100). Z historického pohledu stojí za povšimnutí, že na území Svazijska v době vyhlášení nezávislosti v roce 1968 se používala měna sousední Jihoafrické republiky (dále JAR), rand. Ten byl v platnosti až do roku 1974, kdy byl nahrazen novou měnou, lilangeni. Již v roce 1980 bylo však rozhodnuto, že druhou paralelní měnou se stane opět jihoafrický rand. Tu lze vedle lilangeni používat souběžně do současnosti. Svazijsko spolu s JAR, Lesothem a Namibií vytvořilo v roce 1994 tzv. Společný měnový prostor. Znamená to, že měny zúčastněných států jsou pevně navázány na jihoafrický rand v poměru 1 : 1. Rand lze užívat na území všech čtyřech státech, avšak národní měny Svazijska, Lesotha a Namibie se na území JAR používat nemohou. Centrální banka vydává bankovky s maximální nominální hodnotou 200 emalangeni a mince ve výši do 5 emalangeni (včetně mincí v různé výši centů). Větší část mincí má výroční charakter.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Národná banka Slovenska představuje podobu nové mince.
Na východním Slovensku se v karpatské oblasti nachází okolo padesáti dřevěných sakrálních staveb. Ty zahrnující jak římskokatolické kostely a zvoničky tak i evangelické artikulární chrámy nebo řeckokatolické chrámy.
Na východním Slovensku se v karpatské oblasti nachází okolo padesáti dřevěných sakrálních staveb. Ty zahrnující jak římskokatolické kostely a zvoničky tak i evangelické artikulární chrámy nebo řeckokatolické chrámy.
Historie nejstarších sahá daleko do doby 16.–18. století. Jsou jedinečným dokladem prolínání východní a západní kultury spolu i prolínání lidového a profesionálního stavitelství. Podle dochovaných historických záznamů bylo těchto staveb původně na tři sta. Osm z těch, které se dochoval do dnešních dnů bylo v roce 2008 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Výběr jednotlivých staveb zpracoval Památkový úřad Slovenské republiky na základě několika kritérií, které jednotlivé památky musejí splňovat, aby mohly být mezi Světové dědictví přijaty. Jsou to :
Hervartov – římskokatolicky kostel svatého Františka z Assisi
Tvrdošín – římskokatolicky kostel Všech svatých
Kežmarok – evangelický artikulární kostel Nejsvětější Trojice
Leštiny – evangelický artikulární kostel
Hronsek – evangelický artikulární kostel
Hronsek – zvonice dřevěného kostela
Bodružal – řeckokatolický chrám sv. Mikuláše
Ladomirová – řeckokatolický chrám Archanděla Michala
Ruská Bystrá – řeckokatolický chrám ostatků sv. Mikuláše
NBS ( Národná banka Slovenska ) představila v srpnu výsledky soutěže na zpracování výtvarného návrhu stříbrné sběratelské mince v nominálu 10 eur s názvem Svetové dedičstvo UNESCO – drevené chrámy v slovenskej časti karpatského oblúka.
K realizaci byl vybrán návrh Mgr. art. Patrika Kovačovského. Mince bude vydána v březnu příštího roku. To jak bude vypadat můžete zjistit na Zlatemince.cz
