Jak se dělá mincovna (22)
Ražba pamětní medaile amerických prezidentů
Našich prezidentů, těch historicky prvních, prvorepublikových, nebo těch posledních česko-republikových, jsem si vždycky vážil. Obdivoval jsem jejich vzdělanost a osobní statečnost v boji za nezávislost a rozvoj národa, kterému se snažili zajistit budoucí prosperitu a místo na slunci mezi evropskými státy. Přes rozporuplné hodnocení jejich osobního nasazení a výkonu prezidentského úřadu, jsem byl rád, že jsme měli štěstí na velké muže. Jim všem vzdala mincovna hold svými ražbami.
Prezidenti okolních evropských zemí mě nikterak nezaujali. Většinou jsem neměl možnost se blíže seznámit s jejich historickým odkazem pro danou zemi, natož pak pro dění ve světě. Výjimkou byli pouze francouzský Charles de Gaulle a sovětský Michail Gorbačov. Úplně jiný úhel pohledu jsem si vytvořil na americké prezidenty. Tato výjimečná země postavila do svého čela vždycky výjimečné muže. Přesah jejich působnosti mimo Ameriku byl značný.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Hyperinflace v Zimbabwe IV. Povolební období – neřízený chaos
Již několik prvních dnů po volbách se ukázalo, že není co slavit.
Opozice se sice měla dostat do vlády, její role a podíl na moci však nebyly vymezeny a upřímně řečeno, její vůdci si již začali rozdělovat koláč moci a začali si vzájemně nedůvěřovat…
Normální Zimbabwan pak přemýšlel o tom, proč neutekl ze země dříve a jak přežít. V zemi nebylo ze základních potravin, hygienického zboží a dalších předmětů zhola nic...
A po ulicích se válely neodvezené (ale důkladně přebrané) odpadky. Harare začalo páchnout, nešla voda, s dodávkami elektrického proudu se v různých čtvrtích přestalo počítat. Problém měli i „ti šťastní“, kteří měli nějaké peníze v bance. Srpnovou reformou sice o své úspory nepřišli, ovšem, než si je vybrali v nové měně, hyperinf lace jejich hodnotu srazila na nepatrný zlomek. Podle posledních oficiálních zdrojů, si Zimbabwe si připsala další světový
rekord. V červnu zaznamenala meziroční míru inf lace ve výši 11,27 milionu procent.
Začala také africká zima a část Evropanů opustila zemi alespoň na dovolenou, na kterou jsem však já, jako jediná na ambasádě nemohla pomyslet. Uvolněné korunka na mém předním zubu mi také ukázala, na co se mám těšit, v případě onemocnění. Přes protekční přístup ke každému
lékaři ve městě (byla jsem dolarový cizinec) jsem čekala pět dní, až mi lékař oznámil, ať mne ihned šofér doveze, neboť má momentálně ve své ordinaci elektřinu a sehnal i vodu,
(celkově mne však ošetření a úprava korunky vyšlo na 500 USD).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
