Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek,
je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.
Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.
Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Double Eagle 1933 Nejdražší zlatá mince v Praze
Bylo to pro mne překvapení. O velmi utajované a velmi krátké (12.–13. 3. 2012) výstavě jsem se dozvěděl jen s velmi malým předstihem.
Překvapením pro mne byl i fakt, že se podobně malým předstihem se o ní dozvěděli i zaměstnanci Národního muzea (s výjimkou úzké skupiny
zasvěcených). Aby ne, na dva dny k nám zavítala nejdražší zlatá mince světa – slavný Double Eagle 1933.
Přesto, že byla v ýstava utajována prakticky do posledního okamžiku, byla návštěvnost neuvěřitelná. Fronta před budovou bý valého Federálního shromáždění se táhla desítky
metrů a ti, kdo přišli hodinu před zavřením, už se ke skvostu nedostali. Výstavu provázela výjimečná bezpečnostní opatření. Skrze foyer budov y se táhl dlouhý špalír, na nějž dohlížela řada členů ochranky. Návštěvníci se nejprve zastavili u vitríny, v níž byla vystavena první část pokladů z Národní numismatické sbírky (USA), která „Dvojitému orlu“ tvořila (ne zrovna nejlevnější společnost). Po zhlédnutí pak fungovala druhá vitrína jako dekompresní komora. Byla též osazena mincemi závratné ceny, jejich popis a historie by vydaly na samostatnou knihu. Double Eagle 1933 byl vystaven například s 20dolarovou zlatou
mincí z roku 1907 s vysokým reliéfem, pak 5dolarovou Capped Bust (1807–1812) či zlatou 20dolarovou Liberty (1849–1866). Ale věnujme se hlavnímu tématu. Proč je Double Eagle 1933 tak vzácný?
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
