Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.
V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.
Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).
Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Double Eagle 1933 Nejdražší zlatá mince v Praze
Bylo to pro mne překvapení. O velmi utajované a velmi krátké (12.–13. 3. 2012) výstavě jsem se dozvěděl jen s velmi malým předstihem.
Překvapením pro mne byl i fakt, že se podobně malým předstihem se o ní dozvěděli i zaměstnanci Národního muzea (s výjimkou úzké skupiny
zasvěcených). Aby ne, na dva dny k nám zavítala nejdražší zlatá mince světa – slavný Double Eagle 1933.
Přesto, že byla v ýstava utajována prakticky do posledního okamžiku, byla návštěvnost neuvěřitelná. Fronta před budovou bý valého Federálního shromáždění se táhla desítky
metrů a ti, kdo přišli hodinu před zavřením, už se ke skvostu nedostali. Výstavu provázela výjimečná bezpečnostní opatření. Skrze foyer budov y se táhl dlouhý špalír, na nějž dohlížela řada členů ochranky. Návštěvníci se nejprve zastavili u vitríny, v níž byla vystavena první část pokladů z Národní numismatické sbírky (USA), která „Dvojitému orlu“ tvořila (ne zrovna nejlevnější společnost). Po zhlédnutí pak fungovala druhá vitrína jako dekompresní komora. Byla též osazena mincemi závratné ceny, jejich popis a historie by vydaly na samostatnou knihu. Double Eagle 1933 byl vystaven například s 20dolarovou zlatou
mincí z roku 1907 s vysokým reliéfem, pak 5dolarovou Capped Bust (1807–1812) či zlatou 20dolarovou Liberty (1849–1866). Ale věnujme se hlavnímu tématu. Proč je Double Eagle 1933 tak vzácný?
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
