Aukce #08085 - 6/11/2018 | 5000 Kč Most v Písku

AUKCE #08085 - 5000 Kč Most v Písku

POLOŽKA
5000 Kč Most v Písku

AUKCE

Číslo aukce:	# 08085
Zahájení aukce:	06.11.2018
Aukce končí:	18.11.2018
Vyvolávací cena:	1262,33 €
Dosažená cena:	1262,33 €
Cílová cena (kup teď):	1341,22 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	1262,33 €
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní zlatá mince 5000 Kč z cyklu Mosty České republiky
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Ražba Česká mincovna
Emitent: Česká národní banka - ČNB

EMISE: JARO 2011

průměr: 28 mm
hmotnost: 15,55 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
limitní náklad: 25.000 ks
provedení proof emise 6900 ks
provedení b.k. emise 2600 ks

STAV

provedení Proof

PŘÍHOZY V AUKCI #08085

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9981	23.06.2024	1104,54 €	1143,94 €
9910	12.05.2024	1104,54 €	1183,43 €
9790	17.03.2024	1065,09 €	1116,37 €
9204	06.12.2021	1025,64 €	1262,33 €
8933	01.07.2020	561,34 €	998,03 €
8893	26.02.2020	561,34 €	1006,04 €
8875	11.02.2020	561,34 €	933,45 €
8540	25.08.2019	561,34 €	907,26 €
8469	23.06.2019	946,75 €	946,79 €
8445	16.06.2019	561,34 €	907,34 €
8362	26.05.2019	600,79 €	808,76 €
8189	10.03.2019	946,75 €	990,18 €
8170	17.02.2019	947,77 €	947,81 €
8070	04.11.2018	1108,48 €	1108,52 €
7751	04.03.2018	1214,99 €	1215,03 €
7664	21.01.2018	1214,99 €	1215,07 €
3418	28.10.2013	1084,81 €	1183,43 €
2873	24.06.2013	1242,60 €	1314,91 €
2575	29.04.2013	1242,60 €	1242,64 €
2375	01.04.2013	1282,05 €	1282,17 €
1867	22.10.2012	1499,01 €	1577,91 €
1683	06.08.2012	1518,74 €	1518,78 €
1486	24.06.2012	1577,91 €	1577,95 €
1153	02.04.2012	1380,67 €	1577,95 €
1093	19.03.2012	986,19 €	1602,76 €

Architektura Na mincích, medailích a plaketách

Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.

Stavby nebo jejich části najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.

Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh, ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner

Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.