300. VÝROČÍ NAROZENÍ MARIE TEREZIE Pamětní mince 200 Kč 2017 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické. V roce 1736 se provdala za Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl v roce 1745 zvolen císařem Svaté říše římské. Měli spolu 16 dětí, 11 dívek a 5 chlapců, z nichž se 12 dožilo dospělosti. Po smrti Karla VI. 20. října 1740 se Marie Terezie ujala panování na základě Pragmatické sankce. Nastoupila do složité situace zastaralé monarchie, nepřipravená na státnické povinnosti. Sousední státy neuznaly její nástupnictví, o které pak musela vést války, které monarchii ještě více oslabily. Východiskem byla modernizace říše, kterou provedla zejména v oblasti finančnictví včetně měny, školství a soudnictví a položila základy reforem i dalších oblastí, uskutečněných až jejími nástupci. V závěru života už byla konzervativnější, což bylo předmětem sporu s jejím synem a spoluvladařem Josefem II. Marie Terezie panovala 40 let a zanechala svých nástupcům částečně reformovaný, na svou dobu poměrně moderní stát. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (43)
Známky Žatce I.
Když jsem psal o Karlových Varech jako městě s pozoruhodnou numismatickou, potažmo notafilistickou minulostí, v ještě větší míře to platí o Žatci, místě s dlouhou, více než tisíciletou historií.
V středověku zde působila mincovna, kterou po centralizaci ražby mince kolem roku 1300 do Kutné Hory připomíná název jedné ze sedmnácti šmiten tehdy tam zřízených. V revolučních letech 1848–1849 byla vydána v Žatci řada nouzových platidel, a to jak papírových poukázek, tak i kovových, svépomocí zhotovených mincí. Bývají k nim řazené také kruhové kartónové peněžní známky, z nichž ale některé budou patrně z pozdější doby. V roce 1918 byla městem vydaná emise tzv. „politických“ nouzovek, jimiž i Žatec demonstroval příslušnost k provincii Deutsch Böhmen. V roce 1922 od 2. do 18. září byla v Žatci pořádána německá vzorková výstava (Deutsche Waren und Musterschau). Při této příležitosti byly vydány papírové poukázky s hodnotami 50 haléřů, 1 a 2 Kč, jejichž platnost byla omezená na dobu trvání akce. Výčet žateckých platidel uzavírá desetimarková pokladniční poukázka s datem 5. května1945 vydána městem v hodnotě 2 000 000 marek, ale do oběhu již neuvedená. Od konce 19. století se v Žatci razily k rozmanitým účelům také účelové známky. Ačkoliv Žatec patřil počtem obyvatel a domů mezi středně velké obce, množství zde vydaných účelových známek je mimořádné a Žatec se v tomto ohledu řadí v Čechách k velkým městům. Jaká je příčina tohoto jevu? Zřejmě půjde o kombinaci více faktorů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
