Aukce #00765 - 25/7/2011 | 2500 Kč 1998 právní dokumenty, b.k.

AUKCE #00765 - 2500 Kč 1998 právní dokumenty, b.k.

POLOŽKA
2500 Kč 1998 právní dokumenty, b.k.

AUKCE

Číslo aukce:	# 00765
Zahájení aukce:	25.07.2011
Aukce končí:	08.08.2011
Vyvolávací cena:	278,66 €
Dosažená cena:	368,67 € (rush)
Cílová cena (kup teď):	517,52 €
Minimální příhoz :	9,95 €
Minimální nabídka :	378,62 €
Příhozů:	14

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Motiv právní dokumenty Karla IV
Autor: Jarmila Truhlíková - Spěváková
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 1/4 oz = 7.777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná

ročník 1998: limit nákladu 6000 ks, skutečný náklad b.k. 2000 ks, š.k. 2000 ks

PŘÍHOZY V AUKCI #00765

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
rush	08.08.2011	368,67 €
Nick4698	08.08.2011	368,63 €
rush	08.08.2011	360,31 €
TONGPU	08.08.2011	350,32 €
rt62	08.08.2011	348,57 €
nofuture10	08.08.2011	339,29 €
rt62	08.08.2011	338,61 €
rt62	08.08.2011	328,66 €
rt62	08.08.2011	318,67 €
Zuzik7	08.08.2011	318,51 €
nofuture10	07.08.2011	308,68 €
Zuzik7	08.08.2011	308,56 €
TONGPU	31.07.2011	298,57 €
rt62	26.07.2011	288,61 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
1844	01.10.2012	437,90 €	438,14 €
765	08.08.2011	278,66 €	368,67 €

POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)

Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.

Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.

Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.

Konvenční měna 260 let od zavedení

Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.