Aukce #07807 - 20/3/2018 | 2012 - 10 € -Chatam Sofer

AUKCE #07807 - 2012 - 10 € -Chatam Sofer - 250. výročie narodenia Ag Proof

POLOŽKA
2012 - 10 € -Chatam Sofer - 250. výročie narodenia Ag Proof

AUKCE

Číslo aukce:	# 07807
Zahájení aukce:	20.03.2018
Aukce končí:	02.04.2018
Vyvolávací cena:	165,42 €
Dosažená cena:	165,42 €
Cílová cena (kup teď):	244,77 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	165,42 €
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 EUR
autor: Pavel Károly
rytec: Dalibor Schmidt
razila: Mincovňa Kremnica

průměr: 34 mm
hmotnost: 18 g
ryzost: 900/1000 Ag
hrana: hladká s opisem „ – RABÍN – UČENEC – SUDCA – UČITEĽ “
provedení Proof: 7 900 ks
provedení b.k.: 5 800 ks
emise: 18.6.2012

PŘÍHOZY V AUKCI #07807

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9796	17.03.2024	86,85 €	139,20 €
9630	17.09.2023	86,85 €	118,67 €
9562	22.05.2023	98,70 €	130,24 €
8823	24.11.2019	10,26 €	78,96 €
8741	10.11.2019	30,40 €	79,00 €
7538	29.10.2017	116,07 €	116,11 €
7181	08.05.2017	193,45 €	193,49 €
2254	18.03.2013	30,79 €	35,53 €

Emise C II Nevydané bankovky a státovky

V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.

Zatímco druhou měnovou reformou1 se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.

Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.

Konvenční měna 260 let od zavedení

Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.