Aukce #08151 - 7/1/2019 | 2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

AUKCE #08151 - 2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

POLOŽKA
2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

AUKCE

Číslo aukce:	# 08151
Zahájení aukce:	07.01.2019
Aukce končí:	16.01.2019
Vyvolávací cena:	327,42 €
Dosažená cena:	327,42 €
Cílová cena (kup teď):	362,92 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	327,42 €
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Jaroslav Veselák
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 10200 ks
provedení b.k. emise 3800 ks

PŘÍHOZY V AUKCI #08151

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
10044	15.09.2024	560,16 €	560,20 €
9383	15.01.2023	473,37 €	532,90 €
9184	03.06.2021	437,87 €	512,86 €
9051	01.03.2021	390,53 €	426,04 €
9025	18.02.2021	390,53 €	414,24 €
8931	01.07.2020	280,87 €	443,79 €
8887	26.02.2020	280,87 €	374,87 €
8341	19.05.2019	280,87 €	292,74 €
8255	23.04.2019	294,67 €	311,72 €
8250	07.04.2019	294,67 €	297,87 €
8012	01.10.2018	279,96 €	283,63 €
6444	03.11.2016	327,42 €	327,46 €
6350	25.09.2016	322,68 €	322,76 €
4428	24.11.2014	307,69 €	307,73 €
1910	12.11.2012	390,53 €	390,57 €
1281	14.05.2012	335,31 €	339,41 €
1149	02.04.2012	339,25 €	345,25 €
1130	19.03.2012	339,25 €	345,25 €
1018	23.01.2012	335,31 €	347,22 €

UKRAJINA 100 HŘIVEN

Komparace 1992–2014

Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).

Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti

Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.

Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.

Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.