UPOZORNĚNÍ: 6. 1. nefixujeme cenu zlata (státní svátek v Rakousku). Pražská prodejna do 11.1. uzavřena – kontaktujte nás na centrále 800 222 800.
E-shop Aukce

AUKCE #07845 - 2006 - Proof - Národní kulturní památka Observatoř Klementinum v Praze

AUKCE

Číslo aukce: #  07845  
Zahájení aukce: 16.04.2018  
Aukce končí:
 
29.04.2018
 
 
Vyvolávací cena: 1351,14 €  
Dosažená cena: 1351,14 €  
Cílová cena (kup teď):
 
1673,97 €
 
 
Minimální příhoz : 0,04 €  
Minimální nabídka : 1351,14 €  
Příhozů: 0  
   


TATO AUKCE JE UKONČENA!



Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Josef Oplištil
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g, síla: 1,45 mm
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 3800 ks
provedení b.k. emise 2100 ks


VÍTE, ŽE:

Klasické ražby císařsko královských mincí rakousko-uherska ze zlata vysoké ryzosti. František Josef I. Habsburský založil tradici klasických zlatých ražeb, jež trvá dodnes. Přímo z rakouské mincovny dovážíme novoražby, tj. zlatníky, dukáty i koruny. Vyberte si.

PŘÍHOZY V AUKCI #07845

Na tuto aukci zatím není přihazováno



STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
9177  03.06.2021  757,27 € 1076,13 €
8737  10.11.2019  478,28 € 944,24 €
8532  18.08.2019  817,86 € 960,62 €
8258  23.04.2019  817,86 € 821,60 €
7107  06.04.2017  956,56 € 956,60 €
6133  06.06.2016  876,84 € 876,88 €
6066  09.05.2016  876,84 € 956,56 €
5827  15.02.2016  876,84 € 876,88 €
5624  07.12.2015  876,84 € 956,56 €
2075  04.02.2013  1036,27 € 1036,31 €
1858  22.10.2012  956,56 € 966,56 €
1286  14.05.2012  1115,98 € 1155,88 €
1123  19.03.2012  956,56 € 1073,65 €




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

MEZI DVĚMA KORUNAMI

Cesta k československé koruně

Zavedení Rakousko-Uherské koruny předznamenalo téměř čtvrtstoletí stability, které nemalou měrou přispělo k hospodářskému rozmachu Předlitavska z přelomu 19. a 20. století. Debaty o podobě nové měny vyústili v březnu 1892, kdy se drtivá většina rakouských ekonomů přiklonila ke vzniku nové měny, která měla být úzce spojena se zlatým standardem.

Následnou peněžní reformou z 2. srpna 1892 byla tak dosavadní zlatková měna nahrazena měnou korunovou a to v poměru 2:1. Základní jednotkou se stala Koruna (K), která se dále dělila na 100 haléřů. Jeden stříbrný zlatník se tedy rovnal dvěma korunám. Zlatý obsah se na základě nařízení ustanovil na 0,304878 g, což odpovídalo množství 3280 korun ražených z jednoho kilogramu zlata. Počátek nové měny se ustanovil k 1. lednu 1900, společně s tím bylo dohodnuto, že stávající státovkový dluh, který činil v úhrnné výši 312 milionu se z rovných 70 % rozdělil na vrub Předlitavska, přičemž zbylých 30 % připadlo uherské části monarchie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.



PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (4)

Řím – od království (přes republiku) k císařství

Kdyby už peníze nebyly vynalezeny, postarali by se o to určitě staří Římané. Jejich pragmatický vztah k tomuto prostředku směny vyjadřuje nesmrtelná věta PECUNNIA NON OLET (peníze nesmrdí), inspirovaná ekonomickou politikou císaře Vespasiána. Pojmenování peněz ve větě, která se císaři přisuzuje, vytvořili jeho dávní předkové. Jejich prvotním platidlem byl dobytek – PECUS. Když pak začali platit kusy kovu na váhu, pojmenovali je PECUNNIA.

„Vítej domů Kornelie. Tak jaké to bylo v Římě?“ Příchozí si přisedl k sousedovi pod olivovník a rozpovídal se. „Klid a zároveň trochu smutno. Teď, po smrti císaře, je vládcem Marcus Aurelius. Dělá to dobře a na svého předchůdce nezapomíná. Však jsem si také přinesl památku.“ Soused Tulius vzal s úctou do prstů minci s orlem a opisem CONSECRATIO a povzdechl: „Je to tak, Antoninus Pius byl velký člověk, ale teď už je bohem“. Jeho přítel přizvukoval: “Máš pravdu a já pořád lituji, že jsem se tehdy nedostal na slavnost a neviděl orla vzlétat z hranice“. Takzvané konsekrační mince, ke kterým se ještě vrátíme, patří až do doby panování římských císařů. Při sledování počátků v ý voje římského mincování je ale potřeba se vrátit o hodně zpátky. Jestliže si antické Řecko musíme promítat na více oblastí jižní Evropy a Středomoří, pak Řím si spojujeme především s Apeninským poloostrovem.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...