V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě.
V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Jablonec nad Nisou - Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě. Půlkilogramový kotouč vzácného kovu s motivem pražského Chrámu svatého Víta měří v průměru 85 milimetrů. „Technická kvalita medailí v této fázi dosahuje tak pětadevadesáti procent. Ještě před expedicí je čekají konečné úpravy,“ poznamenal vedoucí technické přípravy výroby jablonecké mincovny Josef Pazour, když ihned po ražbě kontroloval jeden z prvních exemplářů.
Předlohu zpracoval Vladimír Oppl
O návrh se postaral akademický sochař a medailér Vladimír Oppl, který má na svém kontě už celou řadu zrealizovaných návrhů medailí a mincí. Je mezi nimi například i česká dvacetikoruna a dnes už neplatný padesátihaléř. Prestižní časopis World Coin News mimochodem v roce 1999 uznal jeho minci Nové město pražské za Nejkrásnější zlatou pamětní minci na světě. „Jsem velmi rád, že jsem se mohl podílet na vzniku této unikátní medaile. Myslím, že právě Chrám svatého Víta, jako jedna z největších českých památek, si tuto poctu zaslouží,“ svěřil se autor.
Připomínka kardinála Schwarzenberga
Medaile zobrazuje Chrám svatého Víta z jedné strany, z druhé pak klečícího Bedřicha kardinála Schwarzenberga, katolického kněze, který se významně přičinil o dostavbu katedrály. Reliéf doplňuje číslovka 995 udávající ryzost kovu v tisícinách. Emise této výjimečné medaile dosáhne počtu čtyř set kusů. Cena jednoho činí téměř šest set tisíc korun. Už nyní je možné si tuto investiční a sběratelskou lahůdku, která je první z plánované série Významné stavby, rezervovat například na stránkách Zlatemince.cz
Popisek
Autor návrhu platinové medaile, akademický sochař Vladimír Oppl,
si prohlíží první vyraženou medaili.
TÁDŽIKISTÁN
Monetární systém (výběr 1999–2013)
Tádžikistán (tádžicky: Ҷумҳурии Тоҷикистон/Džumhúrí-ji Tódžíkistón/) je stát, nacházející se v Asii. Svoji samostatnost po kolapsu Sovětského svazu vyhlásil v roce 1991. Po poměrně bouřlivém vývoji v letech 1992–1997 Tádžikistán dospěl k novým volbám v roce 1999.
Monetární systém, nahrazující tádžický rubl (emise 1994 Rubl Issue) v roce 1999 byl označen jako tádžický somoniA (tádžicky Тоҷикӣ cомонӣ), který byl uvolněn do oběhu v roce 2000, kdy definitivně nahradilo tádžický rubl (tádžicky Тоҷикӣ рубл). ISO 4217 tádžického somoni je TJS. Dílčí jednotka (1/100) se nazývá diramB (tádžicky Дирам; plurál a singulár je shodný). Měna je pojmenována po zakladateli tádžické státnosti Ismáílu Sámáním (*849 –†907). A National Bank of Tajikistan. Banknotes and coins . Archived from the original on 2015 B diram je potřeba odlišit od dirham(také dirhem), jehož základ se týká řeckého slova drachma (=řecká měnová jednotka; poslední emise řeckých bankovek před vstupem do EU byla 1995-1997 Issue). Dirham se přes poměrně složitý vývoj v 7.–11. století stal nakonec měnovou jednotkou současného Maroka(od roku 1953–1954; například Pick#51–52) a Spojených Arabských Emirátů (od roku 1973)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
