Národní numismatické centrum Nový výstavní prostor
V pasáži České národní banky na pražských Příkopech provoz Národního numismatického centra. V patře nad prodejnou České mincovny najdete expozici historických mincí a také unikáty z archiv České mincovny.
Na více než třech stech metrech čtverečních připravila Česká mincovna prostory, které mimo prodejny nabízí konferenční sál a expozici historických mincí určenou pro odbornou i širokou veřejnost. Na její přípravě se podí leli přední čeští odborníci z oboru numismatiky,
část v ystavených exponátů pochází i od České numismatické společnosti. Autory stálé části expozice jsou Luboš Polanský a Jiří Militký. „Soubor mincí, který jsme pro Národní numismatické centrum připravili, mapuje více než tisíciletou historii českého mincovnictví. Jde o přehled ražeb od desátého století až do vzniku České republiky a většinu exponátů reprezentují originály,“ vysvětluje Jiři Militký, mimo jiné autor výstavy Pražská mincovna, která se konala v roce 2009 v Muzeu hlavního města Prahy a o níž jsme vás též informovali.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Kolonie, kolonie a zase kolonie… (1) Francie
Rozpínavost evropských států patřila od středověku vždy mezi výsady mocností mající přístup k moři.
Mezi tyto velmoci se řadí také Francie, která v první polovině 17. století kolonizovala severní Ameriku z hlediska obchodního, nežli z pohledu strategického. Ve své době to neměli kolonizátoři nikterak jednoduché, protože naráželi na neustávající odpor již dříve usídlených Portugalců a Španělů.
Založením Port Royal a posléze po třech letech také města Quebec, dali podnět k založení kolonie s názvem Nová Francie, která se nacházela u břehu řeky Sv. Vavřince. Založením města Lousiany expandovali kolonisté ve prospěch krále více na západ. Po prohrané tkzvané sedmileté válce s Anglií však Francie o tuto kolonii přišla. V této době se také rozhodla
kolonizovat menší karibské oblasti, které se staly díky africkým otrokům výnosnými. Rokem 1604 se píše počátek kolonizace Francouzské Guyany, která zůstala kolonií do dnešních dob, proto se na tomto území platí evropskou měnou eurem. Francie se také kolonizačně rozvíjela na africkém kontinentu, kde získala značná území, o které postupem času opět přišla. Jednou z mnoha kolonií bych zmínil pohledem na bankovku stát na tomto černém kontinentě zvaný Francouzská Západní Afrika. Tato federace byla původně založena v roce 1895 jako unie Francouzského Súdánu, Pobřeží Slonoviny, Senegalu a Francouzské Guiney. Postupem času se tato federace rozrostla o sousední teritoria Dahomey a Mauretánie.
Po první světové válce bylo odebráno společenstvím národů Německu Francouzské Togo, které se připojilo k Dahomey, ale zachovalo si svou vlastní samosprávu. V průběhu svého trvání Francouzské Západní Afriky docházelo k mnoha reorganizacím, ale centrálně za chod unie odpovídal Dakarský generální guvernér přímo Ministerstvu pro kolonie v Paříži, naproti tomu jednotlivé složky této unie se zodpovídaly pouze Dakarskému gubernátu. V září 1958 proběhlo referendum o budoucnosti tohoto francouzského společenství. Jednotlivé země si zvolili možnost vzniku autonomních republik v rámci společenství, které však nemělo dlouhého trvání.
Jako jediná si v tu chvíli zvolila cestu úplné nezávislosti Guiney.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.
