Aurel Stodola
Bratislava - Slovensko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur.
Nová mince je věnována
osobnosti slovenského vynálezce Aurela Stodoly.
Prof. Ing. Aurel
Boreslav Stodola, Dr. h. c. byl vynikající slovenský fyzik, technik,
světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbin.
Ve své vědecké činnosti se zaměřoval na oblast teorie automatické
regulace strojů, položil vědecké základy projekce a stavby parních a
spalovacích turbín. Pro vodní páru vypočítal a aplikoval tzv. Mollierův
entropický diagram, který stále doplňoval. Ve spolupráci s chirurgem
Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval 1915 pohyblivou umělou ruku, tzv.
Stodolovu. Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a noh.
Největší úspěchy dosáhl v oboru parních turbín a jeho výpočty a
konstrukce daly základ tomuto odvětví strojařství.
Tato nová
slovenská pamětní mince je zároveň první slovenskou pamětní mincí s
nominální hodnotou v nové slovenské měně: Euro.
Její nominální
hodnota je 10 EUR. Mince je ražena ze
stříbra vysoké ryzosti 900/1000. Má průměr 34 mm a váží 18 gramů. Náklad těchto mincí
je přísně omezen na 30.000 ks. V špičkovém provedení bylo raženo pouhých
13.300 ks.
Autorem výtvarného návrhu této mince ja pan Miroslav Ronai.
Rytecké úpravy provedl Dalibor Schmidt. Minci razila Mincovňa Kremnica
š.p.
Zlaté cihly bez čísla stojí o 19 procent víc než ty číslované !
Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.
Praha - Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.
Již v roce 2004, po vstupu ČR do Evropské unie bylo investiční zlato osvobozeno od DPH a stalo se skutečným a vyhledávaným investičním nástrojem. Díky tomu mohou i fyzické osoby nakupovat zlaté cihly a zlaté mince jako investiční instrument bez nutnosti odvádět z tohoto nákupu jinak obvyklou daň z přidané hodnoty. Ta přitom činí plných devatenáct procent hodnoty investice.
Osvobození od nutnosti odvádět DPH se však netýká všech zlatých předmětů. Zlaté šperky, zlaté nugety nebo zlaté plakety, medaile, plastiky, sošky a další umělecká díla jsou daní dále zatíženy.
Stejně tak mince jejichž ryzost neodpovídá hodnotě stanovené zákonem ( 900 tisícin ) nebo slitky, které nejsou vyrobeny v několika málo certifikovaných rafinériích. Taktéž velmi staré mince ( pocházející z let před r. 1800 AD) na, které se už nahlíží jako na starožitnosti ztrácí v očích investorů tuto atraktivní výhodu.
Nyní po pěti letech přichází český stát s dalším omezením. Zlaté slitky, které se mohou prodávat bez daně musí mít vyraženy vlastní číslo, podobně jako jsou číslem označovány třeba bankovky.
Jaký účel tím český zákonodárce sleduje a kde se inspiroval však zůstává odborníkům nadále nejasné.
Je totiž známým faktem že některé certifikované rafinérie produkují jak číslované tak i nečíslované slitky ve stejné kvalitě, ve stejných technických parametrech a prodávají je ve stejný den za stejnou cenu bez ohledu na to zda slitky mají číslo nebo ne.
Praxe pak přináší řadu otázek na, které nějak chybí odpověď.
Nad vším však zůstává především etický rozměr této novely zákona o DPH. V jaké situaci je dnes investor, který si zvolil a nakoupil slitky firmy a která slitky nečíslovala, místo slitků firmy B, která číslovala ? Nevadí mu nenadálá změna jeho investičního zlata na neinvestiční zlato během jednoho dne ? Nevadí mu změna pravidel "uprostřed hry" ? Možná ano, ale nebyl tázán.
Názor veřejnosti ( laické ani odborné ) na tuto změnu v zákoně o DPH nebyl jejími navrhovateli jak se říká "vykomunikován". Ale ten kdo čte poctivě každý zákon přijatý naší sněmovnou nemůže být překvapený. Bude-li mít letos v Čechách problém se zpětným prodejem těchto nečíslovaných zlatých slitků, může tak učinit bez problémů v sousedních zemích.
