Portugalsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… 2
Tak jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
Stejně jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
V samém úvodu se přesuneme do země zvané Mosambik (Portugalská východní Afrika), která se nachází v jihovýchodní části afrického kontinentu při pobřeží Indického oceánu. Tuto krajinu objevil portugalský mořeplavec Vasco da Gama v roce 1498 s flotilou čtyř lodí. Mosambik v té době znamenal vlastně pouze ostrov při pobřeží, podle kterého se pojmenovala i pevnina. Na tomto ostrově počátkem 16. století probíhala výstavba velké pevnosti, pro kterou byly dováženy žulové kvádry až ze samotného Portugalska. Jednalo se o strategicky důležitou polohu ostrova umožňující rychle reagovat na jakkoliv vzniklou situaci. Dobrá základna pro obranu s výbornými kotvišti pro lodě a to vše přímo pod zdmi pevnosti. Obdobné pevnosti se poté počali stavět také na pevnině. Rokem 1505 počíná kolonizace dnešního území
Mosambiku. V druhé polovině 16. století byla podniknuta výprava zasahující 350 km do vnitrozemí za účelem hledání zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Hyperinflace v Zimbabwe II.
Hned první lednové dny nenechaly nikoho na pochybách, že jsme ve víru hyperinflace. V obchůdcích ozdobených během svátků třpytivými čínskými řetězy se objevily tabule s nápisy na
prodej či zavřeno navždy.
Těch pár tisíc lidí, kteří v Harare ještě měli práci, ji ztratilo ze dne na den, na výpovědní dopisy nebyl ani papír a stejně by je stěží někdo doručil.
Během prvních lednových týdnů, stále bylo fantastické léto, se již pravidelně ohlašovaly výpadky proudu a v mnoha částech města začínal hon na potraviny. Mezitím nás centrální
banka promptně informovala o vydání nové série bearer cheques v hodnotách 1, 5 a 10 milionů zimbabwských dolarů. Během několika desítek hodin se každý, kdo byl ještě v Harare za práci placen, se stal milionářem. Jedním z nejchudších na světě…
Standardní zásobování přestávalo fungovat, venkovu se nevyplácelo dovážet do města, pohonné moty byly jen na černém trhu. Porážka dobytka byla řízena státem a tak zdaněna, že jatka kolabovala. Mouka se z rozkazu Mugabeho přednostně přidělovala represivním složkám, olej, parafín byly vzácností a o cukru se hovořilo tónem, jakým se vzpomíná na podivuhodné pohádkové bytosti. Ceny chleba byly stanoveny vládou a byl ho nedostatek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
