Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
RYBY RUDÉHO MOŘE V Izraeli ražené mince Republiky Palau
Pro Čecha nebo středoevropana je Republika Palau zcela jistě exotickou či dokonce rajskou zemí.
Palau je ostrovním státem ležícím 500 kilometrů východně od Filipín a tvoří jej na 250 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 465 km čtverečních. Počet obyvatel se odhaduje na 21 265. hlavním městem je ngerulmud, ale největším městem země je koror s více než 11 tisíci obyvateli. Úředními jazyky jsou angličtina, palauština a status uznaného jazyka má i japonština. Palau je rozvojovou zemědělskou zemí, v níž důležitou roli hraje též rybolov.
Také turistika není pro Palau zanedbatelným zdrojem financí. Měnovou jednotkou Palau je americký dolar. Zemi roku 1935 anektovalo Japonsko a po druhé světové válce se v červenci 1947 staly Palauské ostrovy součástí poručenského území OSN Tichomořské ostrovy. Samostatný distrikt Palau byl poté OSN svěřen do správy USA. Roku 1981 získala tato země autonomii a v říjnu 1994 úplnou nezávislost. Tak se Republika Palau stala jedním z nejmladších nezávislých států světa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
