Aukce #02051 - 7/1/2013 | 1947 - 0/0 - 50 Kčs Třetí výročí SNP

AUKCE #02051 - 1947 - 0/0 - 50 Kčs Třetí výročí SNP

POLOŽKA
1947 - 0/0 - 50 Kčs Třetí výročí SNP

AUKCE

Číslo aukce:	# 02051
Zahájení aukce:	07.01.2013
Aukce končí:	21.01.2013
Vyvolávací cena:	9,86 €
Dosažená cena:	13,93 € (Nick60641)
Cílová cena (kup teď):	19,72 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	13,96 €
Příhozů:	10

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel, Rudolf Pribiš

průměr mince 28 mm
hmotnost 10 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1947 provedení b.k. - 1000000 ks

STAV

Stav mince 1/1.

PŘÍHOZY V AUKCI #02051

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick60641	21.01.2013	13,93 €
Nick55874	21.01.2013	13,89 €
Nick60641	15.01.2013	13,85 €
Nick60641	15.01.2013	13,81 €
Nick55874	14.01.2013	13,81 €
Nick55874	10.01.2013	11,83 €
Nick60641	09.01.2013	11,83 €
Nick55874	10.01.2013	10,02 €
Nick55874	08.01.2013	9,94 €
Nick60641	07.01.2013	9,90 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
5271	17.08.2015	4,73 €	4,77 €
5217	03.08.2015	5,92 €	5,96 €
4616	16.02.2015	7,10 €	7,14 €
4173	21.07.2014	2,76 €	2,80 €
3260	16.09.2013	3,16 €	3,39 €
3231	16.09.2013	2,76 €	2,80 €
2801	10.06.2013	7,89 €	7,93 €
2579	13.05.2013	7,89 €	7,93 €
2205	04.03.2013	9,86 €	9,90 €
2120	04.02.2013	9,86 €	9,94 €
2051	21.01.2013	9,86 €	13,93 €
787	22.08.2011	5,92 €	13,81 €
654	13.06.2011	3,16 €	7,10 €
623	16.05.2011	3,94 €	5,92 €
515	21.03.2011	2,37 €	6,31 €

Měna ve zbytku monarchie Území Rakouska-Uherska po 1. sv. válce

Po rozpadu Rakousko-Uherska se někdejší části monarchie potýkaly nejen s řadou politických, ale i ekonomických potíží.

Geograficky, ale i hospodářsky mělo nejvýhodnější výchozí situaci právě již zmíněné Československo, kterému se díky vysoké koncentraci průmyslu, ale i rozvinutého zemědělství podařilo velmi rychle stabilizovat. Mnohem složitější situace však nastala především v Rakousku a Maďarsku.

Maďarsko
Maďarsko se záhy po svém vzniku potýkalo s politickou nestabilitou, která vyústila až v její pád a vznik Maďarské republiky rad.ąż Nová komunistická vláda se záhy uchýlila k vyhlášení stanného práva, odstraňování politických odpůrců a konfiskaci továren, bank, půdy a dolů. Díky narůstajícímu ohrožení svých území přistoupilo Rumunsko a posléze i Československo k vojenské intervenci. Rumunské jednotky obsadily 1. srpna 1919 Budapešť a předaly moc do rukou sociálních demokratů. 1. března 1920 došlo k vyhlášení Maďarského království, které pak přetrvalo až do roku 1946. Prvním králem se měl dle dohod stát někdejší rakouský císař Karel I., který byl však Horthyo zradou donucen k odchodu ze země. Podobně jako v Rakousku si i Maďarsko v prvních letech své existence ponechalo měnu znějící na koruny dělené po 100 haléřích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012