ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (39) Účelové známky ražené rubními razidly
Známky ražené oboustranně pouze rubními razidly jsou sběratelům účelových známek dobře známé, nelze však říci, že by patřily k vyhledávaným komoditám.
Důvod je prostý, nevážou se k určité lokalitě ani konkrétnímu vydavateli a jsou kolem nich mnohé otazníky. Kdo je nechal razit, proč a k čemu byly vyrobené a jsou to vůbec všechno české ražby? Odpovědi lze nalézt v následném textu.
Přiřazení nesignované účelové známky určitému výrobci je nesnadné, protože studií zaměřených na produkci ražeben, z nichž by se mohlo vycházet, je poskrovnu. Z dochovaných nabídkových katalogů výrobců účelových známek je známo, že součástí nabídky byly hotové vzory pro rubní strany známek k různým účelům. Zákazníci si z nich vybírali vhodný motiv pro určitý druh známky. Identické reversy se tudíž opakují na účelových známkách různých vydavatelů. Pokud jsou známé ze vzorníku konkrétní firmy nebo ze známek uveřejněných s výrobním původem, lze podle nich určit výrobce. Aby to nebylo tak jednoduché, nutno konstatovat, že vzácně docházelo k napodobování či přímo kopírování vzorů konkurence.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.
Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.
Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
