Státní pečeť
Dne 30. března 1920 vstoupil v platnost zákon o státní symbolice.
Mezi státními symboly ustanovenými tímto zákonem byly také velká a malá
státní pečeť, obě s odpovídajícím znakem uprostřed. Protože je uchovával
předseda vlády, vznikla také zvláštní prezidentská pečeť, lišící se od
velké státní pouze menším průměrem a jiným opisem. Pečetidla podle
návrhů O. Španiela dokončila mincovna v Kremnici již v roce 1921, ale
užívat se začala až v únoru 1924 po zhotovení uměleckých držadel. Do té
doby ještě sloužila provizorní státní pečeť s dvouocasým lvem,
postrádající opis. Užívala se například při pečetění originálů
ratifikačních listin k mezinárodním smlouvám a úmluvám.
|
Pečetidlo (typář) malé státní pečeti ČSR.
Praha, 1924, bronz, ebenové dřevo, v. 15,2 cm,
průměr typáře 6 cm.
U malé státní pečeti byl předepsán průměr typáře 6 cm pro
použití do vosku a 4,6 cm na papír. Uprostřed je malý státní
znak ve štítu velmi zvláštního tvaru, doprovázený čtveřicí
lipových lístků. Na pásce je opis „REPUBLIKA
ČESKOSLOVENSKÁ“. Hlavní typář, odlišuje od ostatních stejně
jako u velké pečeti umělecky zpracované držadlo z ebenového
dřeva. Umělecké ztvárnění pečeti je dílem F. Kysely a O.
Španiela. Rukojeť provedl D. Pešan. Střed rukojeti zdobí
plasticky vystupující písmena R Č S s lipovými ratolestmi.
Pečetidlo je uloženo v podobné truhličce jako typář velké
pečeti, avšak menších rozměrů. Obě pečetidla jsou
vynikajícími ukázkami českého uměleckého řemesla 1. poloviny
20. století. Náleží do okruhu uměleckých děl spjatých s
nejvyšší státní reprezentací 1. republiky, iniciovanou
prezidentem T. G. Masarykem.
|
|
|
|
Pečetidlo (typář) velké státní pečeti ČSR.
Praha, 1924, bronz, ebenové dřevo, v. 18 cm,
průměr typáře 10 cm.
Velká státní pečeť dostala průměr typáře 10 cm pro použití
do vosku a 6 cm na papír. V pečetním poli má velký státní
znak, oprávněně kritizovaný kvůli provedení ocasů lvích
štítonošů, těžko přijatelnému z heraldického hlediska.
Později v konsolidovanějších poměrech by výtvarné pojetí
znaků na obou státních pečetích jejich autor pravděpodobně
neprosadil. Pod štítem je na dvou lipových haluzích zavěšena
stuha s heslem „PRAVDA VÍTĚZÍ“. Na pásce je umístěn opis
„REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Umělecké řešení pečetního obrazu
navrhli František Kysela a Otakar Španiel. Rukojeť vytvořil
Damian Pešan (který mj. spolupracoval s architektem J.
Plečnikem). Z hmoty masivní rukojeti plasticky vystupuje
postava sv. Václava na koni, v boji s velkým okřídleným
drakem, symbolizujícím staletý habsburský útisk. Na opačné
straně je zachycena část Pražského hradu s katedrálou sv.
Víta (od Jeleního příkopu), sevřeného dračím tělem.
Pečetidlo je uloženo do truhličky z černě lakovaného dřeva
tvarované v tzv. rondokubistickém stylu.
|
|
|
|
V říjnu 1939 vstoupilo v platnost vládní nařízení, které
formou novelizace prvorepublikového zákona o státních
symbolech ustanovovalo protektorátní symboliku. Toto
nařízení také zběžně popisovalo protektorátní pečeti. Ale
vzhledem ke skutečnosti, že se neudržovaly žádné
diplomatické styky s cizinou a neudržovaly řády, praktické
uplatnění v podstatě neměly.
|
|
Komunistická strana se zmocnila vlády v Československu
dne 25. února 1948. Tato skutečnost se postupně odrazila na
podobě prakticky všech státních symbolů, včetně státní
pečeti. Od roku 1960 měla státní pečeť dva hlavní typáře o
průměru 6,6 a 4,6 cm. Obrazem v pečetním poli, v němž státní
znak doprovází lipové ratolesti o třech listech, ani opisem
se nijak nelišil.
Uchovával je prezident republiky, který podle ústavy
zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní
smlouvy a propůjčuje vyznamenání. Právě při těchto
příležitostech se na příslušné listiny přitiskovala státní
pečeť.
|
|
Poslední československé symboly zakotvil ústavní zákon
20. dubna 1990. Tehdejší spory o paritní zastoupení češtiny
a slovenštiny poznamenaly také podobu státní pečeti, která
dostala do opisu název státu dvojjazyčně. Název státu
obsahuje v českém a slovenském jazyce znění, která se
vzájemně neshodují jen ve dvou z celkem 35 písmen. Podobně
dvojjazyčně dopadla i prezidentská vlajka. Prezident ovšem
měl, stejně jako před rokem 1960, vlastní pečetidlo.
|
|
Pro hlavní typář pečeti České republiky jako součásti
federativního Československa zákon předepisoval průměr
4,5 cm. Od roku 1993 se používají typáře o průměru 6,6 a
4,6 cm. Velký státní znak v pečetním poli je po stranách
podložen lipovými ratolestmi.
|
|
|
|
Majestátní pečeť Karla IV. jako římského a českého krále,
1348, 102 mm.
|
|
Česká státní pečeť používaná v letech 1432-1436 a
1452-1458
|
|